Večery Chval - Miroslav Přikryl

Modlitební večer, animuje P. Ondrej Chrvala, hudebně doprovází - kapela Za Horizont

 

 

 

 

 

Sobota 19.11.2016

Modlitba chval

 

Starostka Valašských Klobouk zrušila santanský koncert, nebát se, že na nás budou ukazovat prstem.

Jsme vítězové, negativní se obrací, Slovensko hoří. Bavoři uznali křesťanské základy. Společnost je připravena z materialismu, má hlad po duchovnu. Atmosféra se obrací po celém světě. PUSŤME SE DO TOHO!

Základ je odpuštění, to je ten kámen, který nám brání k Ježíši, to neodpuštění, je to nemoc následkem hříchu. Co nejvyšší účast na mši, mše je úplně nejvíc. Zpověď, růženec, rodina, osobní modlitba. Budeme snášek útoky, úklady. Rodiná modlitba, třeba jen krátká, jsem-li ve svatosti nemůže se mi nic stát. Najít si motivaci k evangelizaci – ne silou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Maja Schanovsky– Rakušanka z Vídně, komunita Emanuel - Současná evangelizace, těžkosti a výzvy

 

Je důležité naslouchat těm lidem, abych reagoval správně. Vídeňáci máme všichni české předky. 16. let působení ve Vídni, vedoucí misií, misie nedovolí upadnout do rutiny. Osobní zkušenost, misie = evangelizace, je ze farnosti "Šteflu". Navazuje kontakt s lidmi, co jsou dále od církve.

Účastnila se modlitebního večera, tam zažila boží lásku o které netušila, že existuje, pocítila dotek Boha. Děkovná pouť se svícemi do katedrály, z různých míst zvali lidi okolo, aby se přidali, radost i únava. Od opery ke katedrále, oslovila muže kterého potkala a on jí řekl oukej jdu do kostela. Jen se ptal, jestli to není politická akce, nebyl žádný aktivní katolík a já si řekla wow! Jestli je to takkhle jednoduchý, budu to dělat dál. A na náměstí Šteflu zvali ostatní lidi do kostela. Skalní vídeňáci se vraceli z divadla. Manželka se ptala manžela před Majou, 

Jakpak dlouho jsi nebyl v kostele - 30 let? Tak jdeme. A já neřešila, co s nimi bylo dál, už je nikdy neviděla, to už byla dál Ježíšova věc.

Pouť do Altetingu( mariánské místo), komunita Emanuel tam má evangelizační školu. Je to tiché místo, důležité je dostat se do ticha, všímat si těch lidí v MHD, jejich obličejů, mluvila z nich únava, stres, beznaděj, ne všichni, ale mnozí. Vzpoměla si, když Ježíš uviděl zástupy, bylo mu jich líto, byli jako ovce bez pastýře. Pracuje s lidmi 18-20.let.

Sekulární kurzy – kvalifikace v záležitosetch EU, kurz pro mediální práci. Jsme katolický dům, máme tam i muslimy. Mnozí jsou zmatení, mají touhu najítt záchytný bod – domov, aby byli přijati takoví jací jsou. POZVÁNÍ – SETKÁNÍ – POHOSTINNOST. K čemu misie? Každý má svou cestu, misie má prazáklad, důvodem je otcova láska, láska která miluje úplně každého člověka, bez výjimky. Je to jako v rodině. Jedno dítě potřebuje větší péči, dítě které potřebuje nejvíce, dítě potížista, náročné.

Bůh - Ježíš se spouští až úplně dolů do propasti k nešťastnému člověku.

Ten člověk, který od Boha neustále utíká pryč, a Bůh pořád posílá jiné lidi, kteří se vždycky spustili k tomu ubožákovi tam dole. Proroci, ale ten člověk je většinou neposlechl. Bůh proto poslal svého Syna, misie je sestupování dolů, tam kde je ten potřebný člověk, ikdyž nesouhlasíme s tím jak ten člověk žije. Papež František napsal, je mi milejší potlučená církev, zraněná špinavá nemocná, protože vyšla k druhým lidem, než církev která se uzavřela do svého pohodlí a jistoty. Je to tvrdé co říká papež, ale říká to papež. Nejdůležitější je žít evangelizaci, žít misii. Abychom se vmísili mezi ostatní lidi, abychom se podíleli na tom chaotickém davu, aby se tento dav změnil v karavanu a nakonec ve zbožnou pouť. 

Mám sestru o 13 let starší, neměli jsme blízký vztah, dřív bydlela v malém bytě, ona pije, pila už když jsem byla malá. Dnes žije v domově pro seniory. Šla jsem k ní na návštěvu do hospody do 4 cenové skupiny. Byli tam nezaměstnaní, byla jsem tam se setrou a jejím přítelem, muž na mě nepříjemně dotíral. Byla to pro mě nepříjemná situace, byla jsem ráda, že jsem šla po 2 hodinách pryč, řekla jsem si uf. Tohle to nebyl muj svět, a šla jsem do toho svého. Najednou mě něco blesklo hlavou. Ty nemáš pravdu, tohle to není tvůj svět, protože je jen jeden svět, my máme problém, že si vytváříme svůj svět, svou bublinu. Dnes žijeme v bublinách. Obklopujeme se lidmi, kteří smýšlejí stejně. Je to výzva vyskočit z bubliny ven. Vystoupit z lodě a jít po hladině. Misie bude správná, pustíme-li se jistot a výjdeme k druhým lidem, to je ta výzva k misii, jestli to uděláme budeme mít veĺkou radost. Radost z člověka , když se druhý člověk začne otvírat, když mi dá důvěru. Hned bych každému člověku vyprávěla o Ježíši, ale nejdříve ze všeho musím vidět člověka, jaký je, v jaké situaci se ocitá, co mu dělá radost, co je pro něho důležité, co ho trápí. Zeptat se ho co on si myslí, že by pro něho bylo dobré.. zažít výměnu v rozhovoru ve sdílení.

 Papež pořád zdůrazňuje dialog, dialog, dialog. Dialog znamená, že jsem ochotná učit se od druhého člověka, poselství které nenaváže dialog je špatně. Přistoupit k druhému s tím, že já se od tebe mohu něco naučit. Není to trik jak ho nějak získat pro sebe. Skutečně věřím, že se mohu od ateisty něco naučit, ateisté jsou mnohdy ochotnější a přátelštější, jsem někdy drsná povaha. Z čeho tento člověk žije? Nejde o to, že všechno srovnáme, aby to bylo všechno stejné. V katolických kruzích se o Františkovi prohlašuje, že chce sjednotit všechna náboženství. Mohu žít z Ježíše, budu mít sílu k setkávání. Přeju si, aby každý člověk mohl poznat Ježíše – agnostik, muslim, ateista. První je zájem o člověka, sestoupení do toho dolíku, jako Ježíš sestupuje, aby člověka pozvedl.

 Musím stále dbát na to, abych si nemyslela, že jsem přece dobrý člověk. Je radost žít s Bohem, ale je to náročné. Musím si dát pozor, abych se nestavěla nad tyto lidi, protože to je pýcha. Sestup dolů je cesta, na které se ušpiníme. Ale na této cestě si musíme být jistí tím, že Ježíš je nám po boku, je stále s námi. Znamená to, snížit se pod člověka. Jde o to abychom si člověka vážili, i toho který žije odpudivě. Ateista – když se o ně zajímám, začnou se i oni zajímat o nás. Milujte to, co miluje mládež, a oni potom budou milovat to, co my. Don Bosco.

Prvotní na misii – opravdový zájem o člověka. Jak ukázat, že se o něho zajímám? Umění naslouchat. Máme dvě uši a jedny ústa. Dvojnásobně naslouchat a méně mluvit.

Maja se ptala lidí, co je pro ně důležité, ani jeden z těch lidí se nezeptal a co děláš ty? V dnešní době je důležité, vypovídat se. Všímat si druhého člověka, aby byl takový jaký je, v naší společnosti je to neobvyklé. Naše společnost je velice kritická, rychle odsuzuje. Lidi jsou kritizováni a odsuzováni. Každý večer se ptám, kolik chvály jsem dnes udělala a kolik jsem kritizovala? Není to vždy v rovnováze!

V Grázu zvali lidi na kafe a povídali si s nim. Mladí nechtěli spolupracovat na kurzu pro mladé. Byl tam muž kouřící havana. Princip semaforu. Když s někým hovoříme a někdo u tématu couvne, blikne červená. Když někdo signalizuje otevřenost svítí zelená. Tento muž svítil zeleně. Zvala ho na program s černochy, řekl nemám rád černochy. Je vidět na mě, že s ním v této reakci nesouhlasím? Řekla mu, tak příjďte zítra, to bude program bez černochů. Jeho reakce byla: Právě protože jste to řekla, že jste mě neoštítkovala, půjdu s vámi a zvu vás na pivo, a následoval hluboký rozhovor o Bohu. Hovor o Bohu je vždy něco intimního. Mnozí lidé považují hovor o Bohu intimnější než hovor o sexu. Vstupujem do zahrady druhého člověka, jsem tu hostem. Pozvali mě do vnitřních myšlenek a pocitů, jsem tam hostem, nesmím mu pošlapat růže, jen proto, že moje růže jsou jiné. Jako host mít úctu k tomu, co mě ten člověk říká. Neříkat změň svůj život. Misie znamená doprovázet toho druhého, jsme na stejné cestě, stojí to mnoho sil, je to oběť.

Ve Vídni někdy zveme jen lidi do kostela, aby si zapálili svíčku, na modlitbu s hudbou, napsat si prosbu. Talk show se známou osobností v kavárně, dokonce jsme jednou dělali akci v krytém bazéně, nabízíme spoustu akcí v akademii, kde zveme studenty a objevujeme, že je důležité, abychom nedělali věci pro lidi, ale společně. Jako církev děláme věci pro druhé, ale většinou je to ve farnostech, divíme se, že tam příjde tak málo lidí. Myslíme si, že víme, co je pro druhé lidí dobré? Mladí nechtějí, aby jim někdo dělal něco pro ně, oni chtějí být součástí toho děje. Bůh a duše, večery v hale, každý večer má své téma, studenti z našich kurzů se začali zajímat o naši víru a zjistili, že to u nás chodí jinak než na univerziitě, každý u nás musí projít kolem ženy v závoji. Je to muslimka? Ne je to Terezie z Lisieux, studenti neznají jediný biblický příběh. A snaží se dozvědět víc. My bychom rádi poznali Ježíše. Projekt běží 9.let – mladí z Emanuelu, věřící, nechtěli spolupracovat na kurzu pro mladé. Vlastní lidi nechtějí udělat to s těma pro který ten kurz chtěli udělat. Studenti nejrůznější názory, všem jim zavolala agnostici, ateisté, rád bych otevřel kurz ve víře, šel bys do toho? Co já? Vždyť vůbec neznám nic o Bohu? A on na to řekl, však právě proto. A ze 40 se 25 přidalo. Rozdělili se do týmů, čtyř večerních, je pro nás důležité, aby tam bylo to, co by vás zajímalo. Jídlo, hudba, koktejly, abychom dostáli slovo, co si myslíme učili jsme se ano ale co ta víra?

 To je samozřejmé odpověděli. 4 večery budou s jídlem, s hudbou s koktejly a vzniklo z toho sami si vymýšleli otázky, co jsou pro ně důležité, křesťanské svědectví – diskuse – přišlo mnoho mladých, mají své otázky a chtějí odpovědi. Pozvali své přátele, protože to bylo pořádáno s nimi a ne pro ně. Časově náročné a musíme prokázat velkou trpělivost. Budovat vzájemný vztah s lidmi a nemusíme k tomu nutně studovat teologii. Nemusíme dělat misie na plný úvazek. Každý může naslouchat, důležité mluvit je až když dozraje čas, když na semaforu svítí zelená – v co věříme, odkud čerpáme sílu. Lidi na nás příjdou s argumenty proti církvi, velice často se stává, že se ptají. Z delšího rozhovoru vyplývá, že oni se ptají, co je pro tvůj život nosné, proč tu stojíš na ulici? Potom příjde čas na naše svědectví, ale důležité je slyšet druhého člověka, vydat se a zkoušet věci, co se neosvědčuje, tak zkusíme něco jiného. Neexistuje dokonalá evangelizace, nesmíme čekat, že se objeví něco dokonalé, pozvat je a být pohostinní. Ten druhý musí vidět, že ho rádi vidíme. Jsme ochotní pustit si druhého člověka k tělu? Jsme ochotní urazit s tím člověkem kus cesty?

Před dvanácti lety byl v našem kurzu 20letý mladý muž, chytrý kluk, byl ateista, studoval politologii, dnes má doktorát. Kdykoliv se přihlásil do diskuse vždy zdůrazňoval, že je ateista. Každé své vystoupení takto začínal, byl aktivní v sociální straně, postupně s ním vzniklo přátelství, o Ježíši nic nevěděl. Chtěl ať mu o něm vyprávějí, zajímalo ho to, ale pořád říkal, že je ateista. Asi 6-7. let tomu jsme se s ním potkali znovu a komentovali to je Jurgen, je to zarytý ateista a on pak řekl, to už nesmíš říkat, já už studuji malou teologii, na svatojakubské cestě zažil hodně utrpení a to ho nutilo k otázám o Bohu. To jediné o co se teď zajímá je Bůh. To je ten zarytý ateista, kterého jste chvíli na jeho cestě doprovázeli. Ptali se ho jaktože už nejsi ateista, on 

řekl poznal jsem spoustu farností a společenství a pokud po dvou letech nezapadneš do skupinky jsi z toho venku, ale vy jste se o mě zajímali stále, tak jsem se začal ptát proč to tak je?

 

 

 

 

 

Kurzy Alfa, Pavel Mikšů

 

 

Metoda rozšířená nabízí možnost prozkoumat vaši křesťanskou víru. 

Co je alfa? - Nabízí možnost proszkoumat svou víru, trvá zpravidla 11 týdnů, vítáni jsou všichni, každé setkání se zabývá nějakým tématem spjatým s vírou a vytváří prostor k rozhovoru. Alfa probíhá po celém světě, v kavárnách, církvích, univerzitách, obývacích pokojích, barech i jinde. Nenajdete dvě úplně stejné Alfy, ale v podstatě mají tři společné věci: jídlo, promluvy a rozhovor o tématu. U jídla – nemluví se o věcích víry. Promluva – jasně daná témata. Dialog - rozhovor k tématu budí otázky. Je-li přítomen někdo, kdo nemluví, mlčí někdo s ním. Dobré jídlo - navázat přátelství. 

Nejdůležitější součást Alfy, příležitost podělit se o úvahy a myšlenky k tématu, jednoduše si o tom promluvit v diskusní skupince. Nemusíte říkat nic a není nic, co byste říci nemohli. Je to příležitost poslechnout si reakce ostatních a upřímně sdílet svůj vlastní pohled na věc v přátelském a otevřeném prostředí. 

Proč Alfa? Myslíme si, že by každý měl mít příležitost prozkoumat křesťanskou víru a mít možnost zeptat se na co chce, a říct co si myslí. Kdekoliv. Právě takovou příležitost Alfa nabízí. Navíc v neformálním přátelském prostředí. Není možné někoho přinutit, aby něčemu věřil. Během let jsme ale objevili, že pokud jsme pohostinní, a dovolíme hostům být sami sebou, jejich životy se promění. 

Příběh Alfy - Alfy se již zůčastnilo přes 29 milionů lidí ve 169 zemích. Byla přeložena do 112 jazyků světa. Alfa začala jako krátký kurz v anglikánské farnosti HTB v Londýně. V roce 1990 převzal její vedení Nicky Gumbel a zjistil, že na ni začalo chodit množství lidí z necírkevního prostředí, kteří se chtěli seznámit s křesťanskou vírou. Dnes se Alfa pořádá ve všech větvích světové církve včetně katolické, pravoslavné i všech hlavních protestanských denominací. 

Alfa je faktická - Alfa seznamuje s tím kdo je Ježíš, pořadatelé Alfy jsou lidé otevření a věrohodní, hostům to nabízí prostor být sami sebou.

Alfa je vztahová - Alfa je založena na opravdových přátelstvích, kteráá se budují několik týdnů. Často přetrvají řadu dalších let.

Alfa je závislá - na Alfě spoléháme na jednání Ducha Svatého. Uvědomujeme si, že jedině Bůh mění lidské životy - my ho lidem jen představujeme. 

 

Jak pořádat Alfu? Něco o Alfě vědět. Evangelium radostnou zvěstí – mnoho lidí o tom neví, lidská práva – nárok na evangelium, máme mu být nápomocní. Jeden z prvních kroků je alfa, v různých církvích, my lidé je přivádíme, Ježíš koná zbytek. Žádná evangelizace nemůže fungovat bez modlitby, modlete se za ty, kdo příjdou. Pro někoho je těžké vstoupit na faru. Při plánování myslet na to, aby to bylo, co nejkrásnější. 5. kroků jak začít – 80 % lidí příjde, že jste je osobně pozvali. Manuály dobré pro neschody, když se narodí dítě, máme radost, jako hlásání evangelia, jako katolíci zaostáváme za prostestanty ( vzniklo to v anglii) posílí toleranci mezi věřícími – holubí letka, Brno leží je to vesnice v poslední zatáčce před Vídní ...

Je křesťanství nudné, zbytečné, nepravdivé? Manželské kurzy, pastorační středisko Praha, proč a jak mluvit s druhými o víře? Jak odolat zlému? Jak prožít zbytek života dobře? Videa, uzdravuje Bůh i dnes? Youtube? Kdo je Duch svatý? Víra je jako páteř, pomáhá mi uvnitř stát rovně. Ježíš řekl, já jsem ta pravda, proč a jak číst bibli?

Knihy: Otazníky života - Jak to říct ostatním? - Ožehavé otázky

 

 

 

Farní evangelizační buňky, P. Vojtěch Koukal

Pozvánka: Jsem žena - dávám lásku a život, 21.1. Uh. Hradiště

Jan Špilar, jáhen z kadeřnictví, vtipné přednášky, evangelizace rodin a manželů.

modlitby tancem, www.duchovniobnova.cz

 

Církev existuje proto, aby hlásala evangelium.

 

Buňka je chápána jako nejmenší strukturální a funkční jednotka, která vytváří stavbu živých bytostí. Buňka žije, živí se a roste a rozmnožuje se. Takhle také funguje Farní evangelizační buňka. FEB.

Malá skupinka lidí, protože menší počet poskytuje reálný prostor pro modlitbu, sdílení, prohlubování, skutečné vzájemné poznávání. Navíc mal skupinka je flexibilní. Může se často snadno přizpůsobit nárokům, snadno změnit místo a čas setkávání. Může organizovat speciální program, může se rozmnožovat nebo zaniknout, aniž by zasáhla citlivě strukturu církve. 

Rozdíl mezi skupinkou a buňkou, odvíjí se od jádra, které má cíl odpovědět na velmi specifické a zvláštní potřeby. Z této přirozenosti vyplývají obtíže příjmout nového člena. Nemá ve své struktuře růst a rozmnožování. Naopak buňka orientovaná na evangelizaci, realizuje své poslání právě ve chvíli, kdy člověk ve víře vzdálený do ní vstupuje. Celá buňka se k němu sklání a přizpůsobuje se mu, aby nový člen mohl kráčet spoolu s ostatními. Jako praví evangelista Marek, kdo chce být první buď ze všech poslední a služebník všech.

V ustavičném růstu - buňka je vzhledem k jiným skupinám originální tím, že umožňuje kvalitativní růst každého svého člena, od obrácení ke zralosti, a také růsůt kvantitativní, když přijímá nové členy. 

V ustavičném rozmnožování - podobně jak obiologická buňka se dělí, dosáhne-li určitých rozměrů, také evangelizační buňku čeká dělení. Žije proto aby se rozmnožila. Buňka žije, když přijímá stále nové bratry a sestry, kteří byli evangelizování podle toho o čem jsme pojednávali. Vitalita a radost z buňky spočívá v přijetí, v růstu a v rozmnožování, podle Ježíšových slov: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření. Jedním z hlavních cílů buňky je růst počtem členů, aby bylo možné rozmnožení buňky. Z toho důvodu, musíme buňku považovat za místo prvního hlásání kerygmatu. pokud tomu tak není buňka riskuje stagnaci, uzavření se do sebe a nenaplňuje tak své poslání, pokud to přetrvává, nakonec zaniká. Křesťan, který neevangelizuje, je křesťan v důchodu. Buňka, která neroste, je určena k zániku. 

Uvnitř které existují vztahy oikos - každý člen buňky má vlastní oikos, naše evangelizace se zaměřuje na lidi, kteří jsou víře vzdáleni nebo jejichž víra je uspaná. Jsou to lidé blízcí, příbuzní, přátelé, sousedé, kolegové, lidé se společnými zájmy, všichni ti kterým jsme svědčili o Ježíši. Buňku navštěvují lidé, kteří pocházejí z různých oikos jednotlivých členů, a mohou být tedy různého věku, povolání, pohlaví, vzdělání a povolání. Tak je to dobře, protože je rozdílnost obohacující a formující. 

Navázanost na kurzy Alfa ( začalo to v Miláně) Mezinárodní seminář v Miláně. Promodlit tyto akce předem, během i po. Nechat to dozrát, netlačit. Vstoupit do lásky k lidem. Aby se farnost stávala rodinou, kde má každý své místo. Každý z nás je pozván, být svědkem skrze vztahy. Evangelizace skrze vztahy. Evangelizace skrze vztahy v práci, známí atd. Vnímat lidi okolo sebe. Nejde o agitaci, nejde o výkon, ale abychom milovali lidi okolo nás. První místo má osobní modlitba, sám buduji vztah s Bohem, adorace běžela celý den, modlí se pozornost v modlitbě, přímluvná modlitba nese lásku. Zbavili se strachu, nová rodina Dolany, probíhá katecheze, hluboké sdílení, jak žiju před pánem, když se buňka dělí, musí něco stratit, aby mohli přijít noví lidé, 8-10 lidí sdílet se, skupina je uzavřená, buňka je otevřená pro nové členy, předpoklad je aby rostla a rozmnožovala se, vstupovat do otcovství a mateřství s novými členy, potencionální vedoucí nových buňek, všichni počítají s tím, že příjde rozdělení, církev zde může růst. Jestliže jsme Ježíšovými učedníky, jde o to abychom hledali, farnost která neevangelizuje přirozeně umírá. Bolestné dělení, požehnané dělení, není čas na dělení nemusí to tak všichni cítit stejně. Právě tehdy, když jsme slabí můžeme oplývat jeho silou. 

 

Průběh setkání FEB - 7. kroků

 

1. zpěv a modlitba chvály 15. minut

2. sdílení o tom, co Ježíš učinil tento týden v mém životě a o našem svědectví 15-20.minut

3. vyučování pastýře, krátká katecheze faráře 8-10 minut, může být nahranná na nějakém nosiči, například USB-klíč, nebo posllaná v písemné formě, emailem

4. prohloubení - čas sdílení nad vyslechnutou katechezí 15-20. minut

5. Informace o dění ve farnosti 5 minut

6. přímluvná modlitba 10 minut

7. modlitba za uzdravení x přímluvná nad bratrem, sestrou v buňce 10 minut

8. + zakončení

 

FEB má za cíl evangelizovat a formovat učedníky, je to konktrétní odpověď na velké pověření, které nám dal Ježíš, jděte do celého světa a získávejte mi učedníky.

Co má dělat kněz? Vést farnost k citlivosti na poslání evangelizovat, zůčastnit se semináře o FEB, oslovit nebo vytvořit modlitební společenství. Možnost uskutečňovat, uvádět FEB do života farnosti, vedení a formace.

 

Další kroky :

- studium encykliky Evangelii nuntiandi Pavel VI. a Evangelii gaudium - papež František

- 40 otázek otevírá dialog, uvádí do poslání: Církev existuje proto aby evangelizovala. 

- studium manuálu a formace vedoucích

- spuštění buněk

- buňky se otevírají pro nově příchozí

 

 

1. etapa: oikos - evangelizace se rozvíjí skrze obyčejné vztahy s lidmi z našeho okolí, mít upřímně rád lidi okolo sebe. 

 Oikos – dům u nás doma. V starověkém Řecku to byla nejmenší jednotka společnosti, které zahrnovala rodinu, obydlí, zvířata i otroky - tedy celou domácnost s domem i půdou. Stejným slovem se také označovala jídelna ve velkých domech. Celá buňka je řetěz, Jarda, jeho žena, sousedka, její manžel, způsob jak překonat svůj vlastní strach a pozvat toho druhého. Buňka každý týden, příště u někoho jiného. Dobré ovoce ve věrnosti v pravidelnosti. Co nejblíže běžnému životu, buňka posvěcuje všední život a domácnosti.

2. etapa: modlitba - je nejdůležitější součástí celého procesu evangelizace. Modlitba musí provázet všechny následující etapy.  Chvaly - neošulit, nepřináší ovoce, chvála je něco navíc pro Boha, děkovná - to je  spravedlivé, prosebná je zištná, když říkám Bohu chvály, protože je spravedlivý tak nám žehná. Chvály - Bůh je středem života, uvidíme postřehy druhých. Chvály jednoduché, povzbuzení, důležitá svoboda – nemá být nikdo nucen.

3. etapa:  služba - základem evangelizace je konkrétní láska k lidem  kolem nás. Bez postranních úmyslů vyjít k ním a naslouchat. 

4. etapa: svědectví - z tichého svědectví života jdeme ke svědectví, kdy jsme pozváni mluvit o Ježíši a jeho působení ve  vašem životě. Jen oznámit, byl jsem na farní akci. Pokud se nás neptají, ještě nejsme v této fázi. 

5. etapa: vysvětlování - etapa, kdy jsme zváni odpovídat na mnohé otázky, které nám bratr s důvěrou předkládá. Co jsem udělal pro Ježíše, Ježíš pro mě – sdílení. 

6. etapa: pozvání do buňky -  v této etapě se bratři a sestry otevírají osobnímu vztahu s Ježíšem a je možné ho pozvat na setkání buňky. Když mě neposlouchají doma, můžu se tam vypovídat. Spojení s lidmi s duchovnem, s Bohem, poslouchají bratři a sestry, mohou se za nás modlit, i poradit, nemá žádný hodnotící prvek, každý tam má prostor pro sebe.

7. etapa: život v buňce - společenství bratří a sester v buňce je ideálním prostředím podpory a doprovázení na cestě objevování Ježíše, na cestě svatosti a přijetí Pánova pověření a poslání. Vstup kněze, je to něco co dýchá pro farnost buď na papíře nebo USB, sdílení nad katechezí, vyjádření pochopení svědectví o tom co Pán skrze toto slovo dává mému životu, žádné moralizování.

8. etapa: začlenění do farnosti - malé společenství bratří a sester, kterým je buňka, učí bratry a sestry začlenit se do většího společenství, kterým je farnost, skrze přijetí závazků služby v rámci farnosti, otázky, které nám bratr s důvěrou předkládá. Informace, úklid v kostele, společné setkání buněk dohromady, 10 lidí modlitba - 2 lidi úklid - technické záležitosti.

Přímluvná modlitba v buňkách za konkrétní lidi vztahy. Lidi, co jsou pro mě soukromě důležití, modlitební sešit s úmysly, jednoduchá krátká modlitba, když nevím zač jsem se modlil před týdnem, nevím, proč by si to Pán měl pamatovat taky, modlitba nad bratrem v buňce, zážitek, stát se nástrojem Ducha Svatého. Modlitby za existující problémy, za uzdravení, v Itálii zády k sobě, tady nedospěli, Buh je uprostřed nás,

Motivace k evangelizaci – musíme strati čas pro Boha, pro bližního, jinak nikdy nebudem evangelizovat. Je důležité naslouchat než sebeprezentovat.

Evangelizační buňky jsou vázané na farnost, lidé se formují skrze katechezi, vedoucí buněk se scházejí 1x měsíčně, změna pastoračního myšlení, aby se změnilo naše ustrašené katolické srdce, abychom nesledovali jak nám umírá farnost, k tomu nás Ježíš nepovolal. Modlit se za změnu vlastního srdce a změní se celá farnost. Alfa jsou základní pro buňky (Miláno) buňka je potřebná napojení na kněze. Někdy to nepůjde, je třeba to zkusit jinde. Né vždycky se to chytne, být vynalézaví, hledat.

 

 

 

 

Škola evangelizace svatého Ondřeje - městská evangelizace

Kurzy pro lidi, kteří se učí mluvit o Bohu, 

městská evangelizace františkáni – františkánské misie, zapalovači 

Křesťani se poznají, že mají lásku jeden k druhému, musí to z nás sálat, za misiemi jsou lidi, kteří se za ně modlí, je potřeba, aby se pak někdo s těmito lidmi pracoval, udržovat kontakty

 

Charakteristika kurzů:

- několika denní duchovní obnova

- získávání zkušeností živé víry

- mnohé dynamiky a ukázky

- čas pro rozjímání a integraci

- mše svatá, chvály, přímluvná modlitba

 

Františkánské misie

vznik františkánské městské misie - jako odpověď na touhu splatit Bohu dluh za dar víry,  a jako stále rostoucí touha Bohu tento dar nějak vrátit

schválení vedením františkánského řádu - první misie Plzeň - na sídlišti Plzeň severní předměstí

v modlitbě hledáme, kam nás chce Pán poslat, kde se můžeme potkat s lidmi a nabídnout naše schopnosti a dary.

 

Historie:

Plzeň 2009

Liberec 2010

Ostrava 2011

Ostrava 2012

České Budějovice 2013

Pouť za pražské dny víry 2014

Praha 2015

Uherské Hradiště 2016

 

Misijní aktivita

misijní aktivita smíšeného společenství široké františkánské rodiny

řeholní bratři a sestry

diecézní kněží

laici, mladí i staří 18 - 70.let

rodiny s dětmi

 

Františkánská rodina aneb kdo jsme?

snažíme se vystupovat jako jedna rodina, tak aby bylo poznat, že se máme rádi, Neboť podle toho lidi poznají že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým

 

Vnitřní formace týmu

i v rámci vlastní misie společné strávený čas, jen uvnitř společná modlitba, svědectví formace, přípravná setkání před misiiemi, formační dopoledne v misii

 

Pro koho jsme vysláni?

městské misie jsou primárně zaměřené na nevěřící, prvotní hlásání radostné zvěsti: Jsi milován Bohem

Vyžaduje podporu místního farního společenství a jejími aktivitami a společenstvími ( kurzy Alfa, farní buňky, společenství) pro navazující péči o osolovené lidi

 

S kým spolupracujeme

spolupracujeme s místními pastýři, biskup, farář, a v rámci možností i ekumenické spolupráce, společná modlitba za město

 

Jaká je naše služba? 

snaha zaujmout široké spktrum lidí, ale s důrazem na lidi na okraji, domovy důchodců, LDN, spolupráce s charitou a s nemocnicemi, doléčovací centra, propuštění vězni a pod. 

podle potřeb daného místa  volíme aktivity - skupinky

vždy je ale součástí adorační skupinka, která se v daném místě po celou dobu modlí, složena z misionářů, místních farníků a na dálku i s jinými spolupracovníky z řad nemocných, kontemplativních řádů apod. 

 

Další osvědčené skupinky

- ulice, pouliční misie - rozhovor s limi přímo na ulici

- kavárna, možnost delšího rozhovoru u kávy, čaje

- přímluvná molitba

- aktivity pro děti, a informační stánek

- nemocnice, LDN, lidé na okraji 

- přednášky ve školách, žejména 2.st. ZŠ, střední školy, učiliště

- oprovoné programy, výstavy, koncerty,  divadla

Naše filozofie služby 

Snahou je lidi oslovit a pozvat tak, aby mohlo dojít k osobnímu setkání, od srdce k srdci, případně le inividuálního nastavení k možnosti nabídnout modlitbu a nechat na Pánu Ježíši, co bude dál.

 

Navazující péče

Spoléháme na fungující farní společenství v daném místě. V rámci misie se snažíme tyto společenství rovněž povzbudit.

2x ročně pořádáme duchovní obnovy pro mladé

Otec přece ví, co potřebujeme

 

www.frantiskanskemisie.cz

 

 

 

 

Pastorace s Romy 

Myslet na Romy v modlitbách, když se Rom obrátí, tak se to vyplatí, – tažní koně (pracující) x mustangové( svoboda)

statikum dává evangelium, domů, u některých skupin informace emoční

 

Na závěr

přes osobní obrácení jenotlivců k sociální změně v rodině a kominitě směřujíc k integraci Romů o většinové společnosti

práce mezi Romy je zároveň těžká i lehká

evangelizace má přednost před katechezí a sociální prácí

je třeba pracovat se všemi věkovými kategoriemi, nejen s dětmi, ale i s dospělými

je třeba být srozumitelný, čitelný a do hlásání vložit emoce "rómského"   nositele informace

je třeba investovat do formace lídrů

 

mše svatá - Mons. Jan Graubner

 

 

 

 

 

 

 

 

Modlitební večer - animuje komunita Blahoslavenství

 

neděle 20.11.2016

 

Evangelizace a přímluvná modlitba, Kateřina Lachmanova

 

 

 

František Xaverský pokřtil tisíce pohanů, Terezie z Lisaux se přimlouvala za misionáře a obětovala každou těžkost za obrácení pohanů.

Přímluvná modlitba a evangelizace patří k sobě jako siamská dvojčata. Jištění různých aktivit přímluvnými modlitbami jiných lidí, lidí co mají víru,

bez požehnání - marné všechno namáhání. Přednáška může být zábavná, ale v srdci se nic nepohne, duchovní přímluvná modlitba je duchovní práce, je potřeba nasadit svoje síly, Jeremiáš – nesejte do trní – sejte do úhor.

Orba přímluvné modlitby, vláha neselže, zasívat do suché půdy. Svolávání požehnání. Celáa misie je dlouhý kamenolom, historické zlo, těžko se zasívá, je nutná přímluvná modlitba. Někde se evangelizace zdařila – lidé byli otevření, hledali Krista a o pár kilometrů dál kamenolom, velký odpor, je tam duchovní zátěž, místa postižená zlem, promodlená místa – tam se modlí samo, promodlené rody. Lidé hluší trpí a geneticky stejní jako ti vedle. Nutné modlitby předem, smírčí bohoslužby za postižená místa zlem, kdo se dotkne vyvoleného národa jako by se dotkl zřítelnice božího oka, lze bohoslužbou zástupně likvidovat viny jestliže se můj lid pokoří .. zástupné pokání, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. V Německu konali okolo roku 2000 smírčí modlitby, vyzýval k tomu J.P.II. U blahořečení Sarkandera modlit se přímluvnou modlitbu.

Málo si berem na srdce věci veřejné, síla přímluvné modlitby, co dělat, aby to fungovalo, modllitba musí být nesená láskou ke všem lidem J.P.II. se omlouval za zlo katolíků spáchané na evangelicích. Zlá minulost se nás týká. Přímluvné modltiby za města, žehnaly se města z kopce nebo obcházeli město okolo jako Jericho. Přímluvné modlitby za ulice v Praze přede dny víry, nenapadlo mě modlit se za sousedy se kterýma se denně potkáváme. Husovo výročí odprošovali se mezi sebou různé církve, to proběhlo v Plzni(?)

Adopce na politiky, papež František – adopce kardinálů, aby dobře volil, překvapení z jeho zvolení po adopci kardinálů, mocná přímluvná modlitba, jak jí brát do ruky jak se modlit přímluvnou modlitbou

 Nelze se modlit máme-li srdce plné nenávisti nepřátelská vůči náboženské skupině například. Každý si bere do huby křesťanské hodnoty a to je špatně, zneužívají toho. Čtěte víc evangelium než weby

láska Kristova musí zachvátit mé srdce pak je moje modlitba silná

Matka Tereza, Terezie z Lisieaux – kristova žízeň po kříži, po spáse člověka, aby lidi žili s ním v té jedné boží rodině. Ježíš jí dal pocítit – matce Tereze, žízeň po lásce lidí. Žízním, chodila k němu, k tomu začátku Ježíšovy žízně, to jí dodávalo energii konat, sílu, Terezie z Lisaeux to stejné

Přímluvná modlitba bez lásky nefunguje vůbec, čím víc lásky v naší ...

katolíci množíme a prodlužujeme modlitby, ale z jiných církví mají intenzivnější modlitby  krátké a plné lásky

Důležité je aby byla nesena dětskou důvěrou, jestliže se můj lid bude modlit, pokoří se, dětská důvěra přenáší hory- Odvaha, dítě ví, že je malé, nemůže nic spravit, ale táta to spraví, táta může všechno , tuhletu důvěru mít k Bohu. Jako malé dítě, cítí že na to má nárok. Vědomí velikosti. A potom to bude lítat!

Modlitba, aby byla nezištná a vytrvalá.

Lidé ve světě se za nás za komunistické země modlili. Madlen za východní evropu, taky za nás, u tří fontán v Římě. Jezdila sem za totality. Desetitisíce přímluvných modliteb. V den jejího pohřbu byl pád berlínské zdi. Bylo jí 80 .let. Měla ráda východ a ovoce viděla od nebeské brány, modlila se za nás několik desetiletí. Izaiáš 62/6

 

 Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce; po celý den a po celou noc ať nikdy nejsou zticha. Vy, kteří připomínáte Hospodina, nedopřávejte si klidu!

Každý z nás má povolání k přímluvné modlitbě v jiné intenzitě, ale povolání máme všichni. Logické vyústění naší lásky a víry. Každý kdo pozná boží milosrdenství má právo a povinnost se ho dovolávat. Jen z podstaty, že jsme křesťané. Každý z nás má nějaké povolání k určité skupině lidí, máme se modlit za lidi v metru, v práci, za sousedy, za lidi na ulici, národy i cizí národy atd.

 

Neříkat Bohu co má a nemá dělat, ale předkládat lidi, co mají těžkosti viz knihy:

Evangelizace s odvahou, Zázraky se opravdu dějí, Buď kde jsi,

Rok milosrdenství končí , ale BM nekončí. Zavírají se brány, ale nezavírá se srdce Ježíšovo.

 

 

Krátké prezentace dalších evangelizačních metod a aktivit: 

P. Stepien Bogdan - Škola křesťanského života

 

Credo - Láskou k lásce

 

Vznik školy

21.7.1997 ve městě Krasyliv na Ukrajině

zaklatel bratr Piotr Kurkiewicz OFMCap.

 

 

Celoživotní formace každého

o 16 o 99 let, víra výhodou, ne podmínkou

- škola formuje křesťana - učedníka

- vede k osobnímu vztahu s Bohem

- uschopňuje k službě v církvi

Souhrnně

Člověk neví kolik má času, od matky se učíme přistupovat ke Kristu. Vnitřní život Panny Marie vyčnívá nad život navenek. Velké ruce, malá ústa - moc nemluvila, Duch Svatý - Panna Maria ho nemačká.

Ježíš posílá učedníky hned před sesláním Ducha Svatého, ne až po, 3x v roce o víkendech + 10 dní v létě, učedník je ten, kdo slyší svého mistra, napodobuje ho, vede ke vztahu k Bohu. Kerygma na základě Abraháma Davida a Panny Marie, vstřebat ty témata, jak to žít. Vztah křesťana k financím, správně hospodařit s tím, co máme! Závislost na práci, na tv, pc, jsme pořád v běhu. O. Stepien se 14 let modlí za Ostravu.

3 měsíce na Ukrajině – krasjice – Rok pro Ježíše. Vznikl řád Sester Marie v Duchu Svatém při tomto, i v Izraeli – ekumenická

 

Jak? 

tři víkendy ročně - podzim, zima,  jaro, a deset dnů v létě

 

Co?

1st. vztah s Ježíšem

Boží Slovo

Duch Svatý

učednictví 

křesťanská rodina 

finance

 

OA/B základy víry

Kerygma

Abrahám

David 

Maria

 

 

Co dál?

2 st. práce nad sebou

teologie + psychologie

vnitřní uzdravení

rozlišování

 

3 st. služba

charismatická obnova

společenství

animátor skupinky

evangelizace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A také

4 st. služba 

antropologie

přímluvná modlitba

modlitba chval

služba slovem

 

5 st. teologie vnitřního života

konionie

Den na škole

rozjímání,

modlitba chval, 

přednášky

bohoslužba

oběd

čas na opočinek, nebo duchovní rozhovor, zpověď přímluvnou modlitbu, pouliční evangelizaci

skupinky, 

chvály

Oázy, Antiochie

 

Díla školy: 

OASIZy - tábory pro mládež

Misijní škola - Rok pro Ježíše

Střediska pro závislé

Řád sestra Marie v Duchu Svatém

Fire - jednodenní setkání

 

Škola je: mezinárodní ekumenickou živou církví

Ukrajina, Polsko, Rusko, Bělorusko, Rakousko, Pobaltí, Irsko, Česká Republika

 

V České Republice od roku 2006

Praha 2006

Ostrava 2010

Brno 2013

 

Škola křesťanského života a evangelizace je otevřená i pro Tebe!

 

Bůh nás vede, aby se naše srdce rozšiřovalo, abychom byli použitelní pro Hospodina, jako pro církev a pro druhé www.skolamarie.cz – více info

 

 

Misionářem ve vlastní zemi i antiochie asi 25 let 1990 vymysleli v Litoměřicích, někdy se po čase stočí rouhovor na téma víry, někdy taky ne, proevangelizace ve farnostech, které jsou skoro mrtvé, vlastním životem ukázat, že jsme křesťani a že jsme normální.

 

 

Cursillo - malý kurz víry

 

Curzillo – znamená španělsky malý kurz, kurzilo na Grúni - vdovec našel důvod proč žít, vzniklo v Itálii, k nám se rozšířilo z Německa

 

 Seznamuje se

1. den se sebou samým 

2. den setkání s Kristem, bratr přítel i Pán

3. den setkání se společenstvím

nedá se popsat, musí se to prožít, promodlení – kveť tam, kde rosteš

Kdo vlastně jsem?

Cursillo vytváří prostor, kde se každý může setkat sám se sebou a ptát se po smyslu svého života

Cursillo znamená naučit se říkat sám sobě úplné a radostné ano

 

Odkud přicházím?

Cursillo - znamená překonat falešné představy o Bohu, poznat v Ježíši Kristu přítele a bratra, který nás vede do svobody božích dětí. 

 

Kam jdu?

Cursillo - dává konkrétní odpověď, začni žít vědomě a do důsledků jako pravý křesťan. ůvěřuj, že boží síla působí i ve tvé slabosti. Nesoustřeďuj se příliš na své chyby. 

Spíše se zaměř na své povolání. Bůh tě volá!

Cursillo - znamená učit se nasazovat svoje schopnosti v církvi a ve společnosti. 

 

 

 

 

Summer job

v pohraničí v Sudetech, šíření dobra,

1. práce u místních

2. kulturní program s místními

3. duchovní program

3 P pro 150 misionářů – Práce Povzbuzení Pokec

víra je dar, setkají-li se lidi s přijetím s láskou, Duch může působit.

 

 

 

Fatym =  farní tým

 

 

 

 

 

Slavnostní mše svatá k ukončení Roku Milosrdenství